Jak se ale člověk dostane k takové prazvláštní strategii? Ještě když jsem neměl možnost si založit svůj první reálný účet, tak jsem obchodoval na demu. Nebylo mi ale přáno - dokázal jsem totiž docela konzistentně prodělávat i ty virtuální peníze. Bylo mi z toho docela nanic, protože jsem všude četl, jak ostatní začali prodělávat až se skutečnýma penězma – prej kvůli psychice, a já mezitím nedokázal vydělávat ani demu. Po přechodu na reálný účet se nic nezměnilo. Asi ani nemusím zmiňovat, že jsem obchodoval bez jakékoliv strategie nebo obchodního plánu – prostě jsem to tam střílel podle oka. Zajímavé mi ale přišlo, že ztráty na demu mě bolely úplně stejně jako ztráty na reálném účtu, i když ne finančně.
Později jsem se dozvěděl o existenci aosů, naučil se základy programování v mql a pořídil si tick data na testování, ale úspěch se nedostavoval. O to víc mě štvalo, že moje výtvory sice fungovaly podle stanovených pravidel, ale růstovou equity jsem vykouzlit nedokázal ani v backtestu. Navíc jsem díky programování zjistil, že to, co jsem se předtím pokoušel manuálně obchodovat by ve skutečnosti vůbec nefungovalo – což bych asi taky zjistil, kdybych se předtím obtěžoval s backtestem.
A pak jsem narazil na komerční aosy. Moje představa o úmyslech drtivé většiny těchle prodejců zázračných aosů, které vám zaručeně vydělají spoustu peněz, byla asi dost zkreslená. Takového ideálního prodejce jsem si v duchu představoval jako nějakého raketového inženýra nebo nukleárního fyzika. Když jsem přece nedokázal vytvořit aos, který by byl schopný vydělávat na základě nějaké svíčkové formace v kombinaci s indikátorem, tak to přece musí být daleko, mnohem daleko složitější. Nechal jsem se ošálit nádhernými backtesty a pojmy jako „kvalita dat 99.90%“, „variabilní spread“ nebo „funkční od roku 2003“. Sám jsem si po koupi takových aosů ověřil, že backtest opravdu sedí a připadal jsem si jako ten největší frajer. Už jsem si v duchu představoval, kolik peněz budu mít za rok na účtě. Tehdy jsem ještě netušil, co se skrývá pod rouškou takových backtestů a že princip, na kterém strategie funguje je stejně tak důležitý jako backtest.
Trh mě ale naučil a nakonec jsem musel jeden z účtů ukončit se ztrátou přes 50 000 korun. Chvíli jsem si připadal jako gambler, kterej dobrovolně háže svoje těžce vydělaný prachy do automatů (a taky že jo). Abych pravdu řekl, tak jsem poprvé v životě uvažoval o tom, že bych to vzdal, že to není pro mě.
Pak jsem ale dostal lepší nápad. Někde vzadu v hlavě jsem si vzpomněl na jeden AOS, na kterej jsem kdysi narazil a nedal se už ani koupit (pokud se vám teda zrovna někde neválelo 30 tisíc dolarů). Vzhledem k tomu, že se dal testovat ve vizuálním módu (aniž by si ho člověk musel kupovat), tak jsem si dal rok na to, abych ho přeprogramoval. To jsem ale vůbec ještě nevěděl, jak ten aos vlastně funguje. Když jsem to zjistil, tak jsem na to čučel jak puk. Chvíli jsem přemýšlel, jestli příkaz buy stop není vlastně sell limit. V tu chvíli jsem si prostě nijak nedokázal vysvětlit, že by někdo měl zájem nakupovat na rezistenci a prodávat na supportu a ještě k tomu „jen tak“. Taky jsem chvíli přemýšlel, jestli 15 bodů není vlastně 15 pipů. V jaké dimenzi se přece dá obchodovat s 15ti bodovým trailing stop lossem? Vždyť to ten metatrader přece nemůže stíhat. A zisk přece taky s tak malým trailing stopem nemůže stát za nic. A co teprve komise a skluzy? Vždyť to nedává smysl.
Strategii jsem měl nakonec přeprogramovanou asi za měsíc a konečně mi docvaklo, proč mi to tehdy na tom demu vůbec nešlo. Dával jsem totiž SL tam, kam ho dávali i všichni ostatní. A v kombinaci se silným trendem je to jako lavinová reakce. Cena klidně prostřelí S/R zónu bez jakékoliv korekce a za pár vteřin je po obchodě. A až všechny vykopne, tak se klidně vrátí zpátky.
K mé smůle jsem ale přišel pozdě a aos by v tomhle stavu už kvůli snížené volatilitě moc dobře nefungoval. Vlastně jsem nenašel ani jednoho brokera, kde by po započtení spreadů a komise generoval zisk. To mě ale neodradilo od toho, abych ho nasadil na menší live účet a tajně jsem doufal, že se pletu a bude fungovat. Bohužel jsem se nepletl a aos opravdu nefungoval. Monitorováním obchodů jsem si ale něčeho všiml – měl jsem hodně malých ztrátových obchodů a občas větší zisk. Trh dělal přesně to, co jsem chtěl, ale až potom, co obchod skončil ve ztrátě. A tehdy jsem konečně dostal ten nápad – co takhle zavést větší SL a break-even? Napadlo mě to z jedinýho důvodu – kvůli nákladům. Tím, že zvýším průměrný zisk a průměrnou ztrátu o několik pipů, se mi sníží vliv nákladů. A najednou se z žádného brokera stal broker jeden. Z malých ztrát se najednou staly malé zisky a k tomu občas větší ztráta nebo zisk. Uvědomil jsem si, že na detailech opravdu záleží, a i taková drobnost může znamenat rozdíl mezi ziskem a ztrátou. Komise najednou činila „jenom“ polovinu ze zisku. Já si na základě téhle zkušenosti začal všímat stále více maličkostí. Třeba že u SL (nebo stop příkazů) se objevuje negativní skluz, zatímco u TP (nebo limit příkazů) se objevuje skluz pozitvní. Co takhle místo SL trailovat TP a zároveň tak vystupovat za „lepší“ cenu? Hned jsem to využil u jiné strategie a z nevýhody, na kterou si všichni stěžují, se rázem stala výhoda. Můj neúspěch v manuálním obchodování mi tak nakonec přece jen něco dal – pochopil jsem, proč taková strategie vůbec funguje a získal jsem důvěru v to, že bude fungovat i v budoucnu.
Na závěr bych chtěl dodat, že úspěch v tradingu podle mě není jen o penězích (i když se mnou mnozí nebudou souhlasit). Já si totiž myslím, že úspěch je především v hlavě. Jako svůj úspěch v tradingu považuju právě ten okamžik, kdy jsem prodělal 50 tisíc a rozhodl se, že to nikdy nevzdám. Přestal jsem za vším vidět jenom peníze. A světe div se - místo frustrace to začala být zábava, protože jsem od toho už nic nečekal a každý neúspěch se rázem stal motivací poučit se ze svých chyb.
Přikládám screen equity za posledních šest měsíců – nejedná se o zázrak, ale to kafe, co si za to ráno v práci koupíte chutná zatraceně dobře. 
Ať se Vám daří kolegové!
