EU se shodla na fondu obnovy, ČR z něj dostane 230 miliard Kč

Lídři Evropské unie dnes ráno po maratonském jednání trvajícím čtyři dny a noci dospěli k dohodě ohledně toho, jak bude vypadat finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Z fondu obnovy budou moci státy už od ledna začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun), což premiér Andrej Babiš považuje za úspěch.

Finance určené na zotavení unijních ekonomik pošramocených dopady koronavirové pandemie zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích. Česká republika bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat celkem 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), a oproti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur.

"Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná," řekl po vyčerpávajícím jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.

Hlavním bodem sporu mezi hlavami států a vlád bylo to, jaký bude ve fondu obnovy poměr mezi granty a půjčkami. Skupina takzvaných šetrných států, mezi které patřilo Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, se obávaly vysokého společného zadlužení a nakonec si vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur. Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.

"Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů... Jsem spokojený s touto dohodou," uvedl nizozemský premiér Mark Rutte. Finální dohodu však nakonec přivítaly i země, které bojovaly za výrazně vyšší podíl grantů. "Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie," komentoval dohodu ze summitu španělský premiér Pedro Sánchez. Označil ji za "Marshallův plán", který je i "silným vzkazem světu", že Evropa je připravena čelit výzvám.

Zásadním sporným bodem bylo i to, že lídři chtěli podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To se nelíbilo Maďarsku a Polsku, které jsou v hledáčku Bruselu kvůli krokům, na jejichž základě čelí kritice za podkopávání právního státu.

Podmínka o nutnosti dodržování právního státu se nakonec do závěru summitu dostala. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by se v případě porušení právního státu o případném přerušení čerpání dotací rozhodovalo kvalifikovanou většinou hlasů členských zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán však výsledek jednání před novináři interpretoval tak, že se Budapešti podařilo ubránit národní hrdost a "zmařit pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát.

Summit, který skončil dnes ráno, začal v pátek dopoledne a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského společenství.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU se dohodla, že odstřihne od SWIFTu sedm ruských bank, Sberbank ušetřila
  Zástupci Evropské unie se dohodli, že odstřihnou od mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank. Největší z nich - Sberbank - mezi nimi není. Informovala o tom agentura Bloomberg. Odpojena nebude ani banka částečně vlastněná ruským plynárenským gigantem Gazprom. Podle úředníků obeznámených s rozhodnutím jsou zasaženy banky VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF. Zasílání zpráv v systému SWIFT umožňuje transakce v hodnotě bilionů dolarů po celém světě.
• EU se má soustředit na digitální a čisté technologie
  Důraz na digitální a čisté technologie a na modernizace klade inovovaná strategie průmyslové politiky EU, kterou dnes novinářům představila Evropská komise (EK). Její součástí budou letos na podzim například i nová opatření o oběhovém hospodářství či zpřísnění emisních norem CO2 pro osobní auta a lehká užitková vozidla.
• EU se musí zaměřit na udržení růstu
  Udržení ekonomického růstu a posílení obnovy bude hlavním úkolem ekonomiky Evropské unie...
• EU se může pokusit odvrátit americká cla na ocel a hliník
  Evropská unie (EU) by se dnes mohla pokusit na poslední chvíli odvrátit zavedení nových cel na dovoz evropské oceli a hliníku do Spojených států. Americká cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent vstoupila v platnost 23. března. EU je zatím od těchto cel osvobozena, její dočasná výjimka ale již na konci tohoto měsíce vyprší.
• EU se nedohodla na návrhu poskytnout MMF půjčku
  Evropská unie (EU) se nedohodla na návrhu poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) půjčku 200 miliard eur. Předseda
• EU se nenechává zastrašit Ruskem, řekl Michel po schválení pomoci Kyjevu
  Evropská unie vyslala jasný signál o své jednotě, a to svým vlastním občanům, partnerům v zahraničí i Rusku samotnému, když dnes schválila úpravy víceletého unijního rozpočtu s až 50 miliardami eur pomoci pro Ukrajinu. Po konci dnešního mimořádného summitu EU se na tom na tiskové konferenci shodli předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• EU se podle Merkelové musí vztahům s USA více věnovat
  Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
• EU se pokusí dohodnout na rozpočtu 2014-2020
  Evropská unie se na svém summitu, který dnes začíná v Bruselu, pokusí dohodnout na výši unijního...
• EU se prý zaměří na Belgii, Itálii a Francii
  Evropská komise (EK) v pátek upozorní Belgii, Francii a Itálii, že jejich rozpočty na příští rok by nemusely...
• EU se shodla na bankovním dohledu
  Ministři financí se po dlouhém nočním jednání dnes nad ránem dohodli na vzniku jednotného bankovního...
• EU se shodla na nové emisní normě, emisní limity už nejsou tak přísné
  Země Evropské unie a europoslanci se dnes shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu.
• EU se shodla na podpoře evropské výroby čipů, pomoci má 43 miliard eur
  Evropská unie chce do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi ve výši 43 miliard eur (zhruba bilion korun) a zdvojnásobit svůj podíl na jejich celosvětové produkci na 20 procent. Shodli se na tom dnes zástupci členských zemí a Evropského parlamentu, kteří dojednali konečné podmínky normy reagující na nedávný nedostatek těchto součástek klíčových pro výrobu aut či elektroniky. Aby vstoupila v platnost, musí ji potvrdit Rada EU a plénum EP.
• EU se shodla na pravidlech kapitálové přiměřenosti
  Ministři financí členských zemí Evropské unie se včera v Bruselu dohodli na pravidlech kapitálové přiměřenosti.
• EU se shodla na přísnějším omezení emisí z dopravy, budov či zemědělství
  Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.
• EU se shodla na sankčním systému proti obchodnímu zastrašování od Číny a dalších
  Evropská unie bude mít k dispozici nový nástroj, jak čelit obchodnímu a ekonomickému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších zemí. Členské země a europoslanci se dnes nad ránem shodli na znění pravidel, která EU umožní v krajním případě sáhnout k zavedení odvetných cel či omezení dovozních licencí. Některé členské země se obávají, aby případné využívání systému nevedlo k obchodním válkám. I proto si proti původnímu návrhu Evropské komise vyjednaly státy větší podíl na rozhodování o možných protiopatřeních.
• EU se s Německem shoduje na nutnosti dál šetřit
  Evropská komise a Německo se shodují na nutnosti snižovat schodky rozpočtů v zemích platících eurem...
• EU se v zásadě dohodla na reformě bankovních pravidel
  Ministři financí Evropské unie se včera dohodli na reformě bankovních pravidel, doladit už zbývají do konce roku jen některé technické detaily. Změny se týkají kapitálových požadavků na banky a ozdravných postupů a řešení bankovních krizí. Záměrem úprav, které v listopadu 2016 navrhla Evropská komise (EK), je zacelit mezery, jež odhalila globální finanční krize, a učinit další krok směrem k evropské bankovní unii.
• EU se zatím neshodla na bankovní regulaci
  Země Evropské unie se ani po mnohahodinovém jednání zatím neshodly na posílení bankovní regulace...
• EU schválila další sankce proti Rusku, zakazuje dovoz ruských diamantů
  Země Evropské unie dnes schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. EU v něm mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Informovala o tom Rada EU, zastupující členské státy. Česku se v balíčku podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028.
• EU schválila krizový fond, peníze chce rozdělovat od léta
  Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je po dnešku termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.