Druhý den summitu EU začal, Michel navrhl snížit částku na granty

Po pátečním bezvýsledném rokování začal dnes v Bruselu druhý den summitu lídrů zemí Evropské unie, kteří jednají o fondu obnovy unijních ekonomik a o budoucím sedmiletém rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel předložil prezidentům a premiérům nový návrh vycházející z kritiky od takzvaných šetrných zemí, které chtěly velikost fondu snížit. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, se ovšem celkový objem balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) nemění, ale 50 miliard původně plánovaných na granty se má přesunout na úvěry.

Evropská komise si hodlá celou částku půjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky od členských zemí. Fiskálně konzervativní státy se však obávají velkého společného zadlužení a chtějí, aby země spíše než granty dostávaly úvěry, které by splácely samy.

Původní Michelův návrh počítal s rozdělením bezprecedentního krizového fondu pro ekonomiky zasažený pandemií covidu-19 na 500 miliard přímých plateb a 250 miliard půjček. Po tlaku Nizozemska, Rakouska a skandinávských zemí však Michel vyslyšel jeden z jejich požadavků a výši grantů omezil na 450 miliard. Proti tomu se již předem ohrazovaly pandemií nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie či Španělsko, které mají být výrazně největšími příjemci peněz z fondu.

Michel rovněž upravil strukturu celého fondu a přesunul částky mezi jeho jednotlivými kapitolami. Hlavní část balíku, která má být přímo vázána na plnění reforem navržených Evropskou komisí, zvětšil z 560 na 625 miliard. V souvislosti s tím ubylo peněz v jiných kapitolách, o pět miliard se například snížila podpora zemědělství, výrazně zkrátka přišel program investic a zcela zrušen byl plán podpory solventnosti strategických firem, do něhož mělo původně putovat 26 miliard.

Úpravy se dočkal i klíč rozdělování peněz, který kritizoval mimo jiné i český premiér Andrej Babiš. Celkem 70 procent objemu grantů by se mělo rozdělovat podle původního Babišem odmítaného kritéria nezaměstnanosti za posledních pět let. Na přidělování zbylých 30 procent má mít rovnocenný vliv letošní pokles hrubého domácího produktu a jeho celkový pokles za letošní a příští rok.

V novém návrhu Michel rovněž zvýšil slevy z plateb do rozpočtu na období 2021 až 2027, z nichž těží Nizozemsko, Rakousko, Švédsko, Dánsko a Německo. Proti těmto rabatům však vystupuje řada dalších zemí včetně Francie či Česka a očekává se, že budou jedním z kontroverzních témat dnešního jednání.

Šéf unijních summitů se také v upraveném textu pokusil najít kompromis v otázce kontroly reforem, na jejichž plnění má být čerpání z fondu obnovy vázáno. Nizozemský premiér Mark Rutte blokoval vyjednávání prvního dne požadavkem, aby přidělování peněz musely schvalovat jednomyslně všechny členské státy. Michel dnes navrhl, aby kterákoli členská země mohla okamžitě vyvolat jednání unijních ministrů financí s cílem zablokovat peníze pro některý stát, pokud podle ní nebude stanovené reformy plnit.

Politici nebyli na začátku druhého dne summitu zajedno v otázce možného dosažení dohody. Pokud by Michelův kompromis měl naději na schválení, není podle unijních činitelů vyloučeno, že se vrcholná schůzka protáhne do neděle. V případě, že se shoda rýsovat nebude, může summit skončit již dnes a lídři by se ještě v červenci sešli znovu. Michel stejně jako německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země v tomto pololetí EU předsedá, avizovali, že před koncem měsíce chtějí k dohodě dospět, aby mohly země z fondu i z rozpočtu čerpat od ledna.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Draghi vyzval Řecko k pokračování v reformách
  Řecko pokročilo v reformách své ekonomiky, ale čeká ho v tomto směru ještě další práce...
• Drahá ropa zvýšila majetek ruského státního investičního fondu na rekord
  Růst cen ropy a zemního plynu zvýšil hodnotu majetku v ruském státním investičním fondu na rekordní úroveň. Prezident Vladimir Putin si ale přeje schovat rezervy na horší časy. Když letos schválil 35 miliard dolarů (765,5 miliardy Kč) na infrastrukturní projekty, nařídil vládě další výdaje omezit. Podle informovaných zdrojů není na cestě mnoho dobře připravených projektů, uvedla dnes agentura Bloomberg.
• Drahé kovy během invaze na Ukrajinu zdražují, zlato o 1,5 procenta
  Drahé kovy a ropa dnes během invaze ruských vojsk na území Ukrajiny zdražují. Zlato přidalo během pár hodin 1,5 procenta, stříbro 2,3 procenta, platina dvě procenta a ropa šest procent, řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.
• Drahé kovy letos zlevňují, průmyslové zdražily o desítky procent
  Drahé kovy letos zlevňují, zlato o osm procent, stříbro o 12 procent a platina o 5,5 procenta. Opačný vývoj je u průmyslových kovů, jako jsou měď, zinek nebo hliník, které do konce října zdražily o desítky procent. ČTK to řekl analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník.
• Drobní investoři drží historicky největší podíl kryptoměny bitcoin
  Drobní investoři drží historicky největší podíl kryptoměny bitcoin. Podle údajů společností GlassNode a IntoTheBlock, na které se odvolává server Yahoo Finance, ho mají v rukou zhruba 17 procent. GlassNode definuje drobného investora jako držitele jakékoli kryptoměnové peněženky s méně než deseti bitcoiny. Ta má aktuálně hodnotu zhruba 168.300 USD (3,8 milionu Kč).
• Drobní investoři se přesunuli od akcií GameStop ke stříbru
  Drobní investoři, kteří se zorganizovali přes sociální sítě a v minulých dnech způsobili výrazný růst cen akcií GameStop a dalších firem, se nyní zaměřili na komoditní trhy. Cena stříbra tak dopoledne vzrostla o více než 11 procent nad 30 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) a je nejvýše za osm let. Spolu s tím prudce zdražily také akcie některých menších firem v Austrálii a Číně, které těží stříbro a další drahé kovy.
• Druhá největší kryptoměna ethereum prošla úpravou, cena po poklesu zpevnila
  Druhá největší kryptoměna ethereum dnes prošla dlouho očekávanou aktivací velké úpravy softwaru, která mění zpracování jejích plateb. Může vést ke snížení tvorby nových mincí, a tedy k růstu ceny etherea, uvedla agentura Reuters. Kryptoměna zprvu mírně oslabila, krátce po 16:00 ale přidávala asi tři procenta.
• Druhá největší kryptoměna ethereum vystoupala na dosavadní maximum
  Druhá největší kryptoměna ethereum dnes vystoupila na dosavadní maximum. Při obchodování v Asii se dostala až na cenu 4643 dolarů (přes 102.000 Kč). Za týden posílila o více než deset procent, a dohání tak bitcoin, který má dosavadní maximum na ceně 67.016,5 USD, kam vystoupil 20. října.
• Druhá největší kryptoměna ethereum zaznamenala rekord
  Druhá největší kryptoměna po bitcoinu - ethereum - je na rekordním maximu. Dnes se její cena na obchodní platformě Bitfinex poprvé dostala až na 1623 dolarů (34.959 Kč), což je nejvíce, za kolik se tato digitální měna dosud obchodovala. Na jiných burzách digitálních měn se kurz může lišit.
• Druhý den summitu EU skončil bez dohody, lídři se sejdou v neděli
  Ani dnešní druhý den summitu Evropské unie nepřinesl shodu na parametrech fondu obnovy a příštího sedmiletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři se po více než 11 hodinách jednání rozešli a pokračovat budou v neděli v poledne. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Zásadní překážkou byly požadavky takzvaných šetrných států, které chtěly snížit objem fondu navržený Michelem v bezprecedentní výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Očekává se, že na základě dnešních rozhovorů připraví Michel další verzi návrhu.
• Druhý den summitu G7: Jednání o nerovnosti i dvoustranné schůzky
  V přímořském letovisku Biarritz na jihozápadě Francie dnes pokračuje třídenní summit sedmi ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7, který v sobotu odstartoval neformální večeří státníků. Mezi hlavní problémy, které svět, a tudíž i nejmocnější politické představitele aktuálně tíží, patří překážky v globálním obchodě, ekonomické nerovnosti, boj s klimatickou změnou či krize v Íránu, Libyi, Kašmíru a Sýrii.
• Druhý největší americký producent syntetických diamantů zkrachoval
  Americká společnost WD Lab Grown Diamonds, která je druhým největším producentem syntetických diamantů ve Spojených státech, zkrachovala. Stala se tak první velkou obětí rostoucího přebytku v odvětví umělých drahokamů, uvedl list Financial Times.
• Druhý největší soukromý akcionář Lufthansy prodal přes polovinu svého podílu
  Dědici německého miliardáře Heinze Hermanna Thieleho prodali přes polovinu svých akcií letecké společnosti Lufthansa. Informovala o tom dnes agentura DPA. Thieleho společnost KB Holding, která je druhým největším soukromým akcionářem Lufthansy, v těchto největších evropských aerolinkách postupně získala zhruba 12procentní podíl. Akcie Lufthansy po poledni odepisovaly více než šest procent hodnoty.
• Držitelé dluhopisů Naftogazu schválili jen částečnou restrukturalizaci dluhu
  Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz zůstává v platební neschopnosti. Její návrh na odklad splátek dluhu o dva roky kvůli válce s Ruskem totiž získal podporu jen od držitelů jedné emise dluhopisů, o které v transakci jde. Naftogaz je v platební neschopnosti od minulého měsíce, kdy nesplatil jednu miliardu USD (24,5 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
• Dřívější ukončení QE3 se zítra z Fedu nečeká
  Započatá výstavba v USA vzrostla v únoru oproti lednu o 0,8 % a stavební povolení poskočila o 4,6 % vzhůru...
• Dubajská DEWA zdvojnásobila velikost plánované nabídky akcií
  Hlavní dubajská elektrárenská a vodárenská společnost Dubai Electricity and Water Authority (DEWA) více než zdvojnásobila velikost plánované primární nabídky akcií. To znamená, že z největší primární nabídky v regionu od rekordního vstupu saúdskoarabské arabské ropné firmy Aramco na trh by mohla získat až 5,7 miliardy USD (125,3 miliardy Kč), napsala agentura Reuters.
• Dubaj ve snaze podpořit turistiku zrušila třicetiprocentní daň z alkoholu
  Dubaj zrušila třicetiprocentní daň z alkoholu a vyžadovat přestala i poplatek za licenci nutnou k nákupu alkoholu v nákupních a turistických centrech. Na sociálních sítích to oznámily firmy African+Eastern a MMI, což jsou v Dubaji dva největší dodavatelé alkoholických nápojů. Krok má podle nich podpořit odvětví turistiky. Změny ve zdanění začaly platit v neděli, zkušebně zatím na rok, informují místní média.
• Dublin: Eurozóna Řecku nijak neustoupila
  Eurozóna v páteční dohodě Řecku nijak neustoupila a veškeré ústupky se odehrály na řecké straně. Řekl...
• Dubnová inflace byla o 0,5 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
  Dubnová inflace byla o 0,5 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v jarní prognóze. Rozdíl způsobil zejména výrazně pomalejší meziroční růst cen potravin, znatelně menší měrou pak přispěla lehce nižší než očekávaná jádrová inflace, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent, oznámil dnes Český statistický úřad. ČNB nyní čeká, že inflace bude v každém dalším měsíci o více než jeden procentní bod nižší než v měsíci předchozím.
• Dubnová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
  Dubnová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka v prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byla vyšší než očekávaná jádrová inflace, která je očištěná o sezónní vlivy, změny regulovaných cen, daňové úpravy a jiná administrativní opatření. Meziroční inflace v dubnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,2 procenta.