Chudé země EU jsou proti ústupkům Řecku

Mezi největší odpůrce jakéhokoli dalšího ustupování levicové řecké vládě premiéra Alexise Tsiprase v otázce obrovských dluhů patří nejchudší země Evropské unie. Ty podle listu International New York Times poukazují na to, že Řecko volající po pomoci a odpuštění části dluhů vyplácí svým obyvatelům mnohem vyšší důchody a platy než většina zemí ve východní, střední a jihovýchodní Evropě.

"Jsme mnohem chudší než Řekové, ale provedli jsme reformy," prohlásil v jednom z rozhovorů bulharský prezident Rosen Plevneliev, jehož země je nejchudším členem Evropské unie. "Když máte problém, tak ho musíte vyřešit, ne ho přehodit na Brusel či někoho jiného," řekl v reakci na to, že Tsiprasova levicová strana SYRIZA obviňuje Evropu z toho, že nechala Atény na holičkách.

"My také chceme dávat více peněz na platy a penze, ale dodržujeme finanční disciplínu," řekl před týdnem v Bruselu bulharský premiér Bojko Borisov. "Jsem rozhodně proti průtahům a kompromisům," dodal.

V úvodních kolech vyjednávání o situaci Atén si řecký ministr financí Janis Varufakis postěžoval na to, že důchody řeckých penzistů jsou ořezány tolik, že již dále nemohou být sníženy. Jeho litevský kolega mu na to bez obalu odpověděl, že důchodci v jeho pobaltské vlasti musejí vystačit s mnohem nižšími částkami.

Pro srovnání, podle posledních údajů Eurostatu činí průměrný litevský důchod 472 eur, což je méně než třetina řecké starobní penze ve výši 1625 eur. Bulharsko v průměru vyplácí na důchodech v přepočtu 257 eur. Tato čísla jsou sice k roku 2012 a Atény od té doby důchody snížily, i tak ale zůstávají vyšší než v Bulharsku, Litvě, Chorvatsku, Lotyšsku či dalších zemích východní, jihovýchodní a střední Evropy, poznamenal International New York Times.

Zmíněná statistika značně komplikuje obhajobu řecké vlády, že Atény se staly obětí elitářského finančního a politického řádu, který je provázán s lakomými evropskými boháči v čele s Němci, že Řekové čelí velké humanitární katastrofě a že ostatní evropské státy by se měly složit na záchranu Řecka před bankrotem. Z pohledu chudších členů unie ale Řekové tolik netrpí, neboť tamní život s vyššími platy se jim zdá zkrátka lepší než jejich vlastní.

SYRIZA tak přichází o podporu chudšího unijního tábora, o kterém předpokládala, že se v jejím střetu s bohatými severními zeměmi EU postaví na její stranu. Oporu v Evropě našla jen u většinou malých levicových uskupení, které se SYRIZOU sdílejí představu o tyranii chamtivých trhů, a u krajně pravicových bloků, jako je například francouzská nacionalistická Národní fronta Marine Le Penové. Krajní pravice potíže Řecka vydává za důkaz toho, že zřízení nastolené Evropskou unií se rozpadá.

Zdroj: Reuters, ČTK,International New York Times, Eurostat

Čtěte více

• Chorvatsko a Bulharsko mohou mít po dvou letech euro
  Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to dnes Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
• Chorvatsko chce přijmout euro do osmi let
  Chorvatsko se během sedmi až osmi let chce stát členem eurozóny. K mechanismu směnných kurzů ERM-2, což je mechanismus, který před přijetím jednotné evropské měny zajišťuje měnovou stabilitu, se Záhřeb zamýšlí připojit ještě před svým předsednictvím EU v roce 2020. Oznámil to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković.
• Chorvatsko chce přijmout euro nejpozději do začátku roku 2024
  Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.
• Chorvatsko slaví vstup do schengenského prostoru a eurozóny
  V Chorvatsku se v souvislosti se vstupem země do schengenského prostoru volného pohybu symbolicky zvedly závory na některých hraničních přechodech za účasti politiků. Ministr financí a šéf centrální banky oslavili také vstup země do eurozóny, informovala chorvatská média.
• Chorvatsko vstupuje 1. ledna do schengenského prostoru a eurozóny
  Chorvatsko 1. ledna 2023 vstoupí do schengenského prostoru, díky čemuž se cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace obejdou bez hraničních kontrol. Současně Chorvatsko zavádí euro, které nahradí dosud používané kuny. Velká očekávání má ze vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny cestovní ruch, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.
• Chorvatsko vydá poprvé ve své historii dluhopisy přímo pro občany
  Chorvatsko vydá poprvé ve své historii státní dluhopisy přímo pro občany. Vláda si slibuje, že tak vybere jednu miliardu eur, píší chorvatská média. Od středy si Chorvati budou moct koupit dluhopis s dvouletou splatností s výnosem 3,25 procenta. Minimální investice je 500 eur (asi 12.000 Kč).
• Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
  Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
• Christine Lagardeová: Ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení
  Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo první, kterému předsedala nová prezidentka ECB Christine Lagardeová. Ta na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení.
• Christine Lagardeová skončí v čele MMF k 12. září
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63) rezignuje na funkci k 12. září. Oznámila to dnes Výkonná rada fondu. Ta nyní podnikne nezbytné kroky, aby mohla zahájit výběr nového šéfa této mezinárodní úvěrové instituce. Lagardeová v čele MMF končí, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky (ECB).
• Chřadnoucí optimismus Euro investorů
  Analýza měnových párů EURUSD, EURGBP, USDJPY..
• Chudší státy po vstupu do EU rostly rychleji
  Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).
• Chuť riskovat se vrátila na finanční trhy
  Technická a fundamentální analýza měnových párů USDCAD, CADJPY, EURGBP. Akciové indexy.
• IAB: Německo kvůli válce na Ukrajině přijde o 260 miliard eur z přidané hodnoty
  Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.
• IAB: Válka na Ukrajině by mohla snížit růst HDP Německa více než o polovinu
  Válka na Ukrajině by mohla snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa o dva procentní body, což znamená více než o polovinu. Uvádí to studie institutu pro výzkum trhu práce IAB. Americká banka Citigroup s ohledem na dopady ukrajinské krize pak snížila výhled hospodářského růstu eurozóny, uvedla dnes agentura Reuters.
• I bez intervencí klesl CHF na 5leté minimum
  Během tohoto týdne švýcarský frank (CHF) klesl pod paritu s americkým dolarem a proti této měně atakoval...
• ICE zvažuje nabídku převzetí londýnské LSE
  Společnost Intercontinental Exchange (ICE), která je majitelem newyorské akciové burzy NYSE, uvažuje...
• ICJ: Některé americké sankce proti Íránu porušují mezinárodní právo
  Některé americké sankce proti Íránu podle Mezinárodní soudního dvora (ICJ) porušují mezinárodní právo a Teherán má nárok na odškodnění. Jeho výši stanoví soud se sídlem v Haagu později, uvedla dnes agentura Reuters. Soud konstatoval, že Washington zmrazením íránských aktiv porušil bilaterální dohodu o přátelství a ekonomických vztazích z roku 1955. Pro Írán je to ale jen částečné vítězství; ICJ uvedl, že nemůže Spojeným státům nařídit, aby uvolnily zmrazená aktiva íránské centrální banky za 1,75 miliardy dolarů (37,8 miliardy Kč), jak si Írán nárokoval.
• IEA: Druhá vlna covidu-19 zpomaluje poptávku po ropě
  Světové zásoby ropy, které se v době vrcholu pandemie zvyšovaly, nyní pokračují v setrvalém sestupu. Druhá vlna nemoci však zpomaluje poptávku a komplikuje snahy producentů o rovnováhu na trhu. V pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA i přes zlepšení výhledu čeká rekordní propad poptávky po ropě
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690.000 barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích. Agentura to dnes uvedla v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters.
• IEA: Kvůli pandemii rekordně klesnou investice do energetiky
  Koronavirová krize letos povede k největšímu poklesu investic do energetiky v historii, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zatímco před pandemií agentura prognózovala nárůst investic o dvě procenta, nyní očekává jejich propad o 20 procent čili o 400 miliard dolarů (9,87 bilionů Kč).