Británie - ve hře je referendum, volby, hrozí odchod bez dohody

Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie dnes podpořili návrh dohody o odchodu Británie z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích. O smlouvě bude nyní jednat europarlament, zřejmě v lednu, a po jeho souhlasu se očekává, že dokument oficiálně potvrdí Rada EU, tedy členské země bloku. Na britské straně už s textem dohody souhlasila - byť za cenu několika rezignací - britská vláda. Premiérku Theresu Mayovou ale ještě čeká složitý úkol: prosadit smlouvu ve skepticky naladěném britském parlamentu. A v médiích se již objevují spekulace, co by se mohlo stát v případě, že britský parlament dohodu neschválí.

HLASOVÁNÍ

V 650členné komoře může hlasovat 639 poslanců - podle pravidel totiž nehlasují předseda a tři místopředsedové; sedm členů irského republikánského hnutí Sinn Féin se parlamentní práce neúčastní.

V Dolní sněmovně musí tedy Mayová pro prosazení dohody získat mezi 639 poslanci prostou většinu 320 mandátů. Mayová se aktuálně opírá o 314 aktivních konzervativců a další dva, kteří byli za stranu zvoleni, nicméně následně vyloučeni z klubu konzervativců v parlamentu.

Vláda Mayové dosud využívala podpory malé severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) s deseti poslanci. Šéfka DUP Arlene Fosterová ale prohlásila, že její strana bude hlasovat proti "rozvodové dohodě" prosazované premiérkou.

Konzervativní stranu názory na brexit rozdělují, neboť část konzervativců žádá naprosté odloučení od unijních struktur, což dohoda nepřináší. Skupina European Research Group (ERG) v rámci Konzervativní strany vedená poslancem Jacobem Reesem-Moggem tvrdí, že 80 konzervativních poslanců je připraveno dohodu odmítnout. Předpokládá se ale, že počet konzervativních poslanců, kteří budou hlasovat proti, bude díky vnitrostranickému vyjednávání i nátlaku výrazně menší.

Odmítavě se ke zveřejněnému návrhu dohody vyjádřili i Liberální demokraté, Zelení a waleská strana Plaid Cymru, kteří mají celkem 17 mandátů. Proti jsou i poslanci Skotské národní strany (SNP), kterých je 35. To pro Mayovou znamená, že se neobejde bez pomoci opozičních labouristů, kteří mají 255 aktivních poslanců. Jejich šéf Jeremy Corbyn tento měsíc zopakoval, že jeho strana předloženou dohodu v parlamentu nepodpoří, zároveň prý nedopustí odchod země z EU bez dohody. Jak, to ale Corbyn nevysvětlil. Požaduje další jednání o dohodě. Labouristé přitom také nejsou v otázce brexitu jednotní.

MOŽNOST DRUHÉHO REFERENDA

Mayová několikrát možnost druhého referenda důrazně odmítla. Zářijový sjezd opozičních labouristů ale přijal usnesení o brexitu, kterým mimo jiné ponechává ve hře druhé referendum o členství v EU jako možnost pro případ, že Mayová nebude schopna finální dohodu s Bruselem prosadit v parlamentu. Do března 2019 ale zbývají jen čtyři měsíce, což na přípravu referenda s dostatečnou kampaní před hlasováním poskytuje už jen velmi málo času. Není také jasné, jak by v takovém případě zněla otázka. Zda zvrátit brexit jako takový, zda by se Britové měli vyjádřit k dohodě dojednané premiérkou Mayovou, či zda by chtěli její úpravy.

PŘEDČASNÉ VOLBY

Mayová předčasné volby odmítá, labouristé by v případě odmítnutí dohody parlamentem předčasné volby požadovali. "Nejpravděpodobnější je, že vláda by se následně (po odmítnutí dohody) zhroutila a měli bychom volby, ve kterých by, doufám, lidé v této zemi vybrali jinou vládu, která by to se vztahem s Evropou a s ochranou obchodu myslela vážně," řekl labouristický šéf Jeremy Corbyn. S blížícím se termínem vystoupení Británie z EU v březnu příštího roku by ale podle politologů bylo velice těžké stihnout do té doby předčasné volby uspořádat. Řádné volby se mají konat v roce 2022.

PRODLOUŽENÍ LHŮTY

Článek 50 Smlouvy o EU uvádí, že každá členská země se může rozhodnout z EU odejít, a stanoví, že stát přestává být členem dva roky poté, co toto rozhodnutí oznámí Evropské radě. Británie formálně oznámila EU záměr odejít 29. března 2017, z unie by tedy měla odejít 29. března 2019. Termín ale může být prodloužen, pokud se na tom po dohodě s Británií jednomyslně shodnou všechny země EU.

ODCHOD BRITÁNIE Z EU BEZ DOHODY

Pokud dohoda o vystoupení nebude ratifikována, nastane situace označovaná jako "tvrdý brexit". Británie přestane být členským státem EU a okamžitě pro ni přestane platit unijní právo. Vzájemné obchodní vztahy a cla se začnou řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), což může znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží všeho druhu. Nebude existovat žádné přechodné období.

Podle německého ekonomického institutu IW by tvrdý brexit mohl srazit obchod mezi EU a Británií na polovinu. Institut po zohlednění struktury vzájemné obchodní výměny a pravidel WTO předpokládá, že EU by v případě takzvaného tvrdého brexitu mohla na britské zboží uvalit cla v průměrné výši 2,8 procenta, zatímco britská cla na zboží z EU by mohla činit v průměru 3,6 procenta. Při současné úrovni vzájemné obchodní výměny by nová cla pro firmy z EU znamenala dodatečné náklady přes deset miliard eur (258 miliard Kč) ročně. V případě britských podniků by tyto náklady přesahovaly pět miliard eur ročně. Podle MMF by "tvrdý" brexit způsobil škody odpovídající zhruba 1,5 procentu britského hrubého domácího produktu. Odchod Británie z EU by mohl podle expertů také například ohrozit policejní spolupráci v boji proti terorismu. Londýn by totiž mohl ztratit neomezený přístup do celoevropských databází.

Krach dohody o vystoupení bude znamenat, že na občany zemí EU bude okamžitě pohlíženo jako na občany kterékoli jiné země, a Británie by se nejspíš necítila vázána povinností doplatit své závazky do unijního rozpočtu. A Irsko a Severní Irsko by zároveň bylo odděleno vnější hranicí EU se všemi souvisejícími komplikacemi a kontrolami a hrozbami pro mír v Ulsteru.

Existuje ale navíc řada oblastí, kde nejsou vůbec žádné mezinárodní smlouvy či předpisy, jenž by mohly provizorně upravovat vztah mezi EU a Británií. Týká se to například letecké dopravy, která by mezi Británií a zbytkem EU mohla být po tvrdém brexitu zcela přerušena.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Británie sníží daňové zatížení zaměstnanců a zredukuje daň na pohonné hmoty
  Británie sníží daňové zatížení zaměstnanců a zredukuje daň na pohonné hmoty. Oznámil to dnes britský ministr financí Rishi Sunak. Reaguje tak na rostoucí problémy britských domácností s pokrytím životních nákladů, za kterými stojí rychle rostoucí inflace a zpomalující hospodářský růst, uvedla agentura Reuters.
• Británie tiše plánuje obrat v měnové politice
  Centrem pozornosti ohledně budoucího vývoje měnové politiky zůstává americká centrální banka (Fed)...
• Británie úrokové sazby beze změny
  V Británii proběhlo nastavování klíčové úrokové sazby, kde nenastala žádná změna.
• Británie úroky nezměnila, někteří ale hlasovali pro snížení
  Britská centrální banka dnes v souladu s očekáváním ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 0,75 procenta. Dva členové měnového výboru však překvapivě hlasovali pro snížení sazby, a to kvůli známkám prohlubujícího se útlumu ekonomiky. Britská libra následně sestoupila na dvoutýdenní minimum vůči americkému dolaru.
• Británie uvalila sankce na další ruské oligarchy, na seznamu je i Abramovič
  Británie dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu uvalila sankce na dalších sedm ruských oligarchů. Na seznamu je nově také ruský miliardář a majitel britského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, dále podnikatel Oleg Děripaska, šéf ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a blízcí spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina, oznámila britská vláda.
• Británie uvalila sankce na představitele ruské armády, včetně velitele z Buče
  Británie dnes rozšířila protiruské sankce o dalších 26 jmen. Na sankčním seznamu jsou nově zejména vysocí představitelé ruské armády, včetně velitele jednotek, které jsou podle dostupných informací zodpovědné za masakry civilistů v ukrajinském městě Buča. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Britská vláda později oznámila, že také rozšířila seznam výrobků, na které se bude vztahovat zákaz dovozu z Ruska a zvýšila cla na některé zboží.
• Británie uvalila sankce na Putinovu bývalou manželku i údajnou přítelkyni
  Británie rozšířila svůj sankční seznam o 12 lidí z nejbližšího kruhu ruského prezidenta Vladimira Putina. Je mezi nimi i bývalá manželka šéfa Kremlu, jeho údajná přítelkyně a několik bratranců. S odvoláním na britské ministerstvo zahraničí to uvedla agentura Reuters.
• Británie uvalila sankce na ruské banky a podnikatele, hrozí jejich rozšířením
  Ruský prezident Vladimir Putin porušuje suverenitu Ukrajiny a všechny důkazy nasvědčují tomu, že na ni chce provést plnou invazi, řekl dnes britský premiér Boris Johnson při oznamování sankcí proti ruským bankám a podnikatelům, kteří jsou podle Londýna blízcí Kremlu. Premiér v projevu v Dolní sněmovně uvedl, že jim Londýn zmrazí aktiva v Británii a zakáže jim vstup do země. Pokud bude Rusko v "dobývání" Ukrajiny pokračovat, Británie podle Johnsona sankce ještě přitvrdí.
• Británie uvažuje o své vlastní digitální měně, mohla by se jmenovat britcoin
  Britské úřady uvažují o vytvoření nové digitální měny, která by se mohla nazývat britcoin. Ministerstvo financí a britská centrální banka dnes uvedly, že budou spolu hodnotit výhody digitální měny vydávané centrální bankou. Oznámení přichází v době, kdy jsou platby v hotovosti obecně na ústupu, částečně kvůli pandemii, upozornila agentura AP.
• Británie ve druhém čtvrtletí zrychlila růst
  Britská ekonomika zrychlila ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletní růst na 0,6 procenta z tempa 0,4 procenta...
• Británie: Většina dovozu bude při brexitu bez dohody bez cel
  Británie dnes představila změny v prozatímním celním režimu, který by vstoupil v platnost v případě odchodu země z Evropské unie bez dohody. Uvedla, že 88 procent dovozu by v rámci tohoto režimu nečelilo žádným clům. Informovala o tom agentura Reuters.
• Británie ve 2Q zrychlila růst HDP
  Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí mírně zrychlila růst, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil o 0,3 procenta po růstu o 0,2 procenta v předchozích třech měsících. Jeho motorem byl sektor služeb, maloobchod a filmový průmysl. Vyplývá to z dnešních revidovaných údajů britského statistického úřadu. Spotřebitelské výdaje ve druhém čtvrtletí však kvůli slabé libře rostou nejnižším tempem od roku 2014.
• Británie více zdaní dividendy a zvýší a prodlouží daň z mimořádných zisků
  Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Dnes to řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi pomoct zalepit díru ve státních financích.
• Británie v odpovědi na ruský útok oznámila dosud největší sankční balík
  Británie v dnešní odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu.
• Británie vyčlení na brexit tři miliardy liber
  Britská vláda v nadcházejících dvou letech vyčlení mimo již vynaložené prostředky tři miliardy liber (přes 86 miliard Kč) na přípravu odchodu země z Evropské unie. Sdělil to dnes v parlamentu ministr financí Philip Hammond při představování nových rozpočtových opatření. Hammond současně oznámil nové odhady ekonomického růstu nezávislého Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR). V letošním roce má ekonomika vzrůst o 1,5 procenta. V březnu přitom odhad počítal se zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o dvě procenta.
• Británie v 1. čtvrtletí rostla rychleji
  Britská ekonomika rostla v posledních dvou čtvrtletích výrazně rychleji, než se původně odhadovalo, a v...
• Británie zachová úsporná opatření až do roku 2020
  Británie zřejmě bude muset zachovat výdajové škrty a zvýšené daně až do...
• Británie zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska a zavede nová dovozní cla
  Británie dnes oznámila další protiruské sankce. Zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska a zavede dodatečná cla na dovoz vybraných ruských komodit, včetně vodky, kovů nebo hnojiv. S odvoláním na britské ministerstvo financí to uvedla agentur Reuters.
• Británie zavádí mimořádnou daň na energetické firmy, pomůže domácnostem
  Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, oznámil dnes v parlamentu ministr financí Rishi Sunak. Sektor teď podle něj dosahuje velmi vysokých zisků kvůli prudkému růstu cen surovin na světových trzích, který je částečně způsoben válkou na Ukrajině. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku, informovala BBC.
• Británie zavádí nové protiruské sankce, zaměřila se na obchod se zlatem
  Británie dnes rozšířila seznam protiruských sankcí o dalších 29 jednotlivců a firem, zaměřila se přitom zejména na ropný průmysl a obchod se zlatem. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Podle ministra zahraničí Jamese Cleverlyho by měla nová opatření ztížit fungování těm, kdo pomáhají dosavadní sankce obcházet.