Seznam článků kategorie / Trading

Mnohokrát už to bylo řečeno. Nedá se s tím nic dělat a přesto to mnoho obchodníků překvapí, rozzlobí, znejistí, případně donutí začít zasahovat do toho, na čem tak dlouho pracovali. Ztráta! A víte co? Obvykle je to jen díky nějaké hlouposti jako je například malý falešný průraz. O to víc je to pro někoho deprimující. Jenže s tím se nedá nic dělat a nejlepší je říci si „no a co, tak byl falešný průraz a ztráta“.

Pročítám si různá fóra, různé články. Poslouchám, co kdo říká, čtu, co kdo píše a opakuje se to zas a znova. Znovu a znovu se dozvídám, že nejlepší způsob, jak se stát dobrým traderem je, zapnout si demo účet a na něm se všechno naučit. Je to prý nejlepší způsob, jak dosáhnout svého cíle.

Opakovaně tady říkám, že vytrvalost v tradingu se vyplácí. Vyplácí se důvěra v to, co jsme kdysi dávno udělali v rámci namáhavé tvorby strategie, backtestování a dalších okolností se strategií souvisejících. A protože to máme i v hlavě uspořádáno tak, že ani větší ztráta nás nemůže svést z naší cesty, pouštíme se do dalších a dalších obchodů s přesvědčením, že se vlastně nic neděje, i když minulá ztráta nás nepotěšila.

Nedávno jsem tady psal o svém despektu k různým pomůckám, které se dají vložit do grafu. Také jsem ale psal o tom, že nejsem dogmatik, který vyznává jen a pouze svoji pravdu. A tak jsem se pustil do testování oscilátoru ATR, jakožto přínosného prvku pro moje obchodování. Důvod, kvůli kterému jsem se do toho pustil, jsem už popsal v minulém článku, a tak se tady s tím nebudeme zdržovat a rovnou vám povím, jak to dopadlo.

Uplynulý týden patřil mezi ty, které by si skoro každý obchodník dokázal odpustit. To, že skončil ztrátou by nebylo nic divného, ale způsob jejího dosažení, to byla otrava, nuda a skoro by se chtělo řict výsměch. Kdo by čekal, že důležité informace v půlce týdne přinesou nějaký život na eurodolar, byl by zklamán jako já. Naopak, když už to vypadalo na poklidný závěr týdne, někdo zavelel k útoku a odehrál se docela zbytečný pohyb. V podstatě až do pátečního oběda se odehrával život na EUR/USD v rozmezí 500 bodů (50 pipů) a upřímně, za mě tam mohl celý týden i dokončit.

Na světě je mnoho obchodníků. Úspěšných i neúspěšných. Někteří svůj úděl přijímají v tichosti, někteří se snaží, aby jim jejich úspěch nebo neúspěch někdo ohodnotil. Na světě je mnoho diskusních fór. Na ně chodí jak úspěšní, tak neúspěšní. Někteří jen čtou, někteří i reagují a píší své názory.

Uplynulý týden byl poměrně zdařilým příkladem období, ve kterém si nikdo nemohl být jistým tím, co se stane. Kdo zná moje blogy, tak ví, že se odmítám zabývat vyhledáváním zpráv a podobných věcí, a že si myslím, že je docela zbytečné se jimi zaobírat. Ve výsledku totiž nikdo nikdy neví, co přesně se stane a jak se to projeví v trhu, potažmo v našem obchodování. Jistě, můžeme odhadovat, ale to je podobné jako zkoušet trefit počasí na Šumavě v období mezi 18. dubnem a 25. dubnem.

V minulém dílu jsem hovořil o tom, že riziko je asi jediná věc, kterou máme v tradinguv plně pod kontrolou. Také jsem hovořil o tom, že je nutné k němu přistupovat tak, aby risk, který podstupujeme v každém obchodu, byl přiměřeně velký, abychom nebyli vyřazeni z cirkusu jménem FOREX příliš rychle v období, které není naši strategii příliš nakloněno. Psal jsem o konzervativním přístupu, který nás, až na extrémní výjimky, udrží v naději na lepší zítřky.

Po několika týdnech na konci roku, které byly svým způsobem netradiční, se konečně dostáváme do vod běžného obchodování. A tak se podíváme, jak se to projevuje na mé strategii a na mém obchodním přístupu.

Kdo zná můj obchodní přístup a moje názory na trading, bude možná z nadpisu tohoto článku trochu popleten. Ano, nejsem velkým propagátorem všemožných „udělátek“, která se dají vložit do grafu, případně pod něj a už mnohokrát jsem psal o tom, že jejich přínos je podle mého názoru diskutabilní. Vím, že mnoho obchodníků se mnou v této věci nesouhlasí a jsou mi schopni velmi dobře popsat, jak jejich rozumné využití může být přínosné pro obchody každého z nás. Současně ale také všichni víte, že nejsem žádný dogmatik a že se snažím na věci dívat i z pohledu názoru, který mi zrovna nekonvenuje.

Jedna z mála věcí, kterou máme v tradingu zcela pod kontrolou a vlastně asi jedinou, je riziko. Riziko, respektive velikost ztráty. Nikdy dopředu nevíme, jak dlouho bude trvat náš obchod. Nikdy nevíme, jestli cena dorazí k našemu Take-Profitu, částečným odprodejům, přitažením Stop-Lossu k Break/Evenu. To všechno dopředu nikdy nevíme. Co ale víme, je maximální velikost naší případné ztráty. V těchto dvou dílech věnovaných riziku, respektive risku, zkusím popsat svůj pohled na dva odlišné přístupy práce s rizikem.

Moje minulé dva články se věnovaly tomu, jak je podle mého názoru důležité, věnovat se jedné strategii. Pracovat na ní, věřit jí, zkrátka udělat z ní součást rodiny se vším, co k tomu patří. Název dnešního článku mluví o další medaili, ale klidně by tam mohlo být i něco o ševci a o jeho kopytě nebo něco o trpělivosti a vytrvalosti. Zkrátka trading není hra na jedno odpoledne, ale je to mnoho maratónských běhů poskládaných za sebou.

Tak už nám to začalo. Start nového obchodního roku. Někteří se těší více, protože mají s trhem nějaké tajemné úmysly, někteří se těší méně, protože stále nevědí, jestli dělají správnou věc. V každém případě jsem se zapojil i já a tak se můžeme podívat na to, jak těch prvních několik obchodů dopadlo.

Tak máme za sebou Vánoce. Četl jsem, že průměrný Čech přibral 2 až 5 kg na hmotnosti. Upřímně nevím, jestli jsem průměrný Čech, anebo jsem uváděné rozpětí překonal, ale je pravdou, že i v mém případě jsou tyto svátky, mimo klidu a pohody, také festivalem obžerství. Současně v tom článku psali, že toto je právě jedním z hlavních bodů novoročního předsevzetí – shodit nabraná kila. Nevím, jak se k tomu postaví kdo z vás, ale já žádné diety držet nebudu. Vrátím se k obvyklé, přiměřené míře konzumace všeho a za pár týdnů bude opět vše tak, jak má být.

V prvním dílu jsem před nějakým časem psal o tom, že ztráty k tradingu neodmyslitelně patří. Není možné je zcela eliminovat a především jsem psal o tom, že ztráty jsou v lidském, nejen traderském životě obvyklé a celkem normální. Co je ovšem rozdílné je to, jak je ztráta vnímána v běžném životě. Mezi tím, když se například vydáte na neúspěšné obchodní jednání na druhou stranu planety a tím pádem se z nákladů na cestu stane okamžitě ztráta a mezi tím, když z obývacího pokoje přijdete o podobnou částku díky finančnímu trhu. Budete-li hovořit s člověkem, který celé věci vůbec nerozumí, bude rozumovat o riziku v podnikání a oproti tomu o hazardování s penězi na burze. Prostě nesmysly.

Období, které právě prožíváme, neoplývá příliš velkým klidem a pohodou. Fronty v obchodech, dopravní zácpy v ulicích měst a nevrlí lidé proplétající se mezi pomalu se trousícími „pohodáři“ v nákupních centrech. To je kolorit posledních dnů, který každoročně dotváří atmosféru Vánoc. A tak byl možná příjemným únikem z tohoto chaosu, v posledním týdnu, pobyt na FOREXu, tedy konkrétně na páru EUR/USD.

V minulém týdnu jsem se konečně dočkal pěkné ztráty, kterou jsem si možná, z pohledu některých obchodníků svým přístupem zasloužil. Není to nic smrtelného a k mé strategii to patří, takže není důvod k panice. Tím spíš, že z historie už vím, že maximální pokles může být až dvakrát takový.

Dva pojmy, které jsou mnohými zaměňovány. Často nikoho ani nenapadne, o jak rozdílné věci se jedná a jak jejich utříbení může usnadnit trading. Obchodní přístup a obchodní strategie. Jedna z nich je čistě technická, druhá čistě filozofická součást našeho obchodování. Věřte mi, je důležité udělat si v nich jasno.

Všichni, kdo čtou moje příspěvky, tak vědí, že moje obchodování je jednoduché, bez zapojování nějakých kouzelných faktorů, respektive bez nejrůznějších „pojišťovadel“. Dokonce jsem v jednom ze svých článků o svém obchodování psal jako o bezdotykovém. To je samozřejmě dáno i tím, že používám AOS, ale nelze zapomenout, že můj graf je naprosto „čistý“. Současně se ale také přiznávám, že tomu tak nebývalo vždy a ve svých začátcích jsem se v tom patlal jako celá řada dalších. A proto vám zkusím povědět, jak jsem se od složitého dostal k jednoduchému.

Když jsem uvažoval nad tím, jak pojmout hodnocení výsledků z uplynulého týdne, napadlo mě, že ho věnuji jedné z nejobtížnějších věcí v tradingu a tím je potlačení potřeby zasahovat do strategie.

Snažím se, pomocí praktických ukázek, demonstrovat způsob obchodování, který mi je blízký. Často od trhu dostanu příležitost k tomu, abych ukázal něco hmatatelného, jako je třeba přínos postupného přisouvání Stop-Lossu k Brek/Evenu. Ale často se také na uplynulých obchodech snažím ukázat i to, jak důležité je nastavení mysli pro klidné a především účinné obchodování. Tedy alespoň to moje.

Celý život se setkáváme s tím, jak nám někdo říká, „chceš mít hodně peněz, tak pracuj“. „Chceš mít ještě víc peněz, pracuj ještě víc“. “Bez práce nic nebudeš mít“. A tak místo toho, abychom ukovali jednu podkovu, tak jsme v práci déle a ukoveme dvě. Místo jednoho okopaného řádku brambor a výletu na koupaliště, okopáváme celé pole. Místo abychom si otevřeli restauraci pro 40 hostů, hledáme prostory, kam se jich vejde minimálně 100. Prostě máme v sobě uložené dogma: více práce = více peněz.

Na téma, co lze v tradingu považovat za chybu se toho napsalo a namluvilo hodně a já respektuji názor každého a nehodlám se o něm s nikým přít. Avšak v tomto týdnu jsem dospěl k chybě i já a tak bych na ni rád demonstroval svůj pohled.

Když jsem psal první praktickou ukázku, měl jsem v úmyslu pomocí svého obchodu demonstrovat filozofii, se kterou přistupuji k tradingu. Ta je, jak všichni jistě víte, založena na trpělivosti a na uvědomění si, že o úspěchu nerozhoduje množství získaných informací a dovedností, ale na poznání sebe sama. Emoce a jejich zvládnutí v hlavě, to je rozhodující faktor. Tedy alespoň tak jsem to poznal já. No ale k praktickým ukázkám. Časem jsem přišel na to, že mluvit, respektive psát je pěkná věc, ale prolnutí s ukázkou skutečných obchodů dodává všem těm slovům mnohem účinnější rozměr. A tak jsem v tom pokračoval dál a dál a navazoval dalšími díly. Když jsem jich už potom měl osm, řekl jsem si, že bude zajímavé počkat si a po 13. dílu, což vyjadřuje čtvrt roku obchodování, udělat bilanci. A tak se na to mrkněme. Nejprve budou čísla a potom několik upřesňujících informací.

Po velmi pěkném předcházejícím týdnu jsem byl opět zvědav, co si pro mě trh přichystal. Znova to bylo jako losování zábavné hry, ale k mému způsobu obchodování to tak nějak patří. A tak se pojďme podívat, co se to tedy vlastně odehrálo a proč už v nadpise mluvím o medaili za trpělivost.

Po dvou ztrátových týdnech po sobě (-1,85% a -0,97%) jsem byl zvědavý, jak daleko do mínusu mě trh ještě pošle. Případně jestli bude milosrdný a přidělí mně nějaký zisk. V podstatě vždy se jedná o pocit zvědavosti v očekávání, co je pro mě nachystáno. Přiznávám se, že ačkoliv by mně ztráta nevadila, zisk by byl mnohem, mnohem vítanějším.

V minulé části jsem psal o tom, že v tradingu neexistují pomůcky, které by nám usnadnily učení a neexistují zkratky, díky kterým bychom se mohli ke svému cíli dostat rychleji, či pohodlněji. Psal jsem i o tom, že učení tradingu nelze oklamat nějakou pózou a pokud se o to někdo pokusí, výsledky ho nemilosrdně dostihnou a potrestají. Psal jsem o tom, že lidé mnohdy nejsou ochotni nést tíhu toho, co je nutné a tak se velice často k cíli ani nepřiblíží. Dnes to bude o dalším postoji, který je nezbytný pro to, aby člověk mohl o sobě v budoucnu říci, že je úspěšný obchodník.

V minulém týdnu jsem se těšil na to, že po ztrátovém předchozím, zase nějakou kačku vydělám. Nevím, co přesně se na eurodolaru děje, ale neudrží žádný směr a tak se „plácá“ v módu, který se mi až tak moc nelíbí. Nicméně moje strategie počítá i s takovým vývojem, kdy trh nedokáže udržet směr a neustále se jen potácí, jak se hezky česky říká „od ničeho k ničemu“.

To je otázka, na kterou by skoro každý, kdo se tradingem zabývá, chtěl znát odpověď. Vždyť tolik se mluví o tom, jestli je vůbec možné, aby se obchodováním na FOREXu někdo živil. Tolik se zpochybňují výsledky těch, kteří jsou úspěšní a ti méně úspěšní, místo toho, aby na sobě pracovali, to vzdávají a někdy i zahořkle opouštějí arénu, ve které měli úplně stejnou šanci jako jiní. Je to věčné téma a já na něj přináším svůj pohled.

Uplynulý obchodní týden byl z pohledu mého tradingu docela speciální. Nešlo o to, že bych provedl změnu ve své strategii nebo něco jiného, co by mělo vliv na samotnou podstatu. Ale pustil jsem se do něčeho, co úplně nabouralo můj filozoficko letargický postoj k tradingu. Upřímně říkám, že mi to fyzicky nebylo příjemné a utvrdilo mě to po nějakém čase opět v tom, že moje postoje k obchodování jsou správné. Tedy alespoň pro mě.