Analytici: Macron chystá reformy, ale možná na úkor jiných

Vysílání zaměstnanců do zahraničí ze zemí východní a střední Evropy bylo jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Francie od loňska uplatňuje zákon, který prosadil nynější prezident Emmanuel Macron ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Právě o tom s ním zřejmě budou chtít mluvit premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se nově zvolený prezident hodlá v pátek sejít na okraj nynějšího bruselského summitu EU.

Macron prosazuje zpřísnění direktivy, která v EU platí 20 let. Zahraniční pracovníci by pak podle tohoto nového ujednání museli být placeni stejně bez ohledu na to, kde v EU budou pracovat.

Macron může v tlaku na ztížení podmínek pro levné pracovní síly počítat s podporu Německa a možná i Rakouska, Itálie a Belgie, současný režim ale brání až 11 zemí EU včetně Česka a dalších tří států skupiny V4. Východní a střední Evropa tvrdí, že jí současný režim a nižší mzdy pracovníků umožňují držet ekonomiku na dostatečně vysoké úrovni. Francie podle nich sice hovoří o nutnosti sjednotit pracovní podmínky v celé EU, ale skrývá tím ochranářskou politiku pro své pracovní síly - kdo ve Francii pak najme polskou, rumunskou nebo maďarskou společnost, když bude muset zaplatit stejně jako francouzské, řekl bruselský analytik Yann-Sven Rittelmeyer, jehož citovala německá stanice Deutschlandfunk.

Ale Macron je také propagátorem EU a rozhodně nechce ve Francii vyvolat to, co se stalo v Británii a vedlo k brexitu. Kritika levné polské pracovní síly k tomu určitě přispěla. Macron chce Francii modernizovat a připravit na globalizaci, již považuje za nevyhnutelnou. Macron Evropu potřebuje, řekl Rittelmeyer.

Analytické pracoviště Telos poukázalo na to, že Macronovo volební vítězství získává díky současným podmínkám v Evropě i ve světě mezinárodní význam a Francie centrální postavení v Evropě, jakému se naposledy těšila za vlády prezidenta Fran„oise Mitterranda. Zvnitřku Evropu ohrožuje populismus šířící se východní Evropou a brexit ovlivňující západní Evropu. Zvenčí evropské zájmy ohrožuje z jedné strany ruský prezident Vladimir Putin, z druhé politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Francouzi volili Macrona pro jeho reformní a proevropský program. Vnitřní i vnější podmínky jsou příhodné pro posílení evropského srdce kolem Francie a Německa, ale skutečně se to stane, až dá Francie do pořádku své finance, míru nezaměstnanosti, nevýkonný průmysl i své evropské závazky, míní Telos.

Byť Macronovo vítězství v Evropě vyvolalo euforii, stále není jasné, jak chce prezident francouzskou ekonomiku oživit, napsal profesor ekonomie z mnichovské univerzity Hans Werner Sinn v deníku La Tribune.

Podle něj se Macron mýlí, když prosazuje finanční sjednocování na úrovni eurozóny. Doma nechce Macron zvyšovat důchodový věk ani zkracovat pracovní týden. Navrhuje ale, aby severní země eurozóny finančně pomohly jižním. Francouzské finanční a hospodářské trhy by se tak v těchto zemích udržely, ale je to podporování francouzské ekonomiky na cizí účet.

Před volbami Macron sliboval novelu zákoníku práce a také propuštění 120.000 státních zaměstnanců, přesněji nenahrazovat ty odcházející do důchodu. Se změnami zákoníku práce ale nesouhlasí silné odbory, takže nebude snadné je prosadit.

Prezident také navrhuje zřídit v eurozóně vlastní parlament, což by vytvořilo podmínky pro dvourychlostní Evropu, a to je recept na rozdělení EU, ne na její sjednocení, tvrdí Sinn. Jedinou budoucností je podle něj sjednotit Evropu politicky pod společnou vojenskou silou a společným vojenským velením; bez politického sjednocení a tlaku na sjednocení v rámci rozpočtů eurozóny je možné budoucí jednotě Evropy zcela zabránit.

Zdroj: Reuters, ČTK, Deutschlandfunk, Telos, La Tribune

Čtěte více

• Analytici: Koruna letos oslabila k euru, libře či zlotému, k dolaru posílila
  Česká měna letos mírně oslabila k euru, zatímco k dolaru posílila. Kurz klesl vůči britské libře, zlotému či forintu. Koruna v průběhu roku postupně oslabila o 2,1 procenta na současných 24,70 Kč, což je nejslabší úroveň od loňského srpna. Během roku se obchodovala v pásmu od 23,20 do současných 24,70 Kč za euro, řekl dnes odpoledne ČTK analytik Portu Marek Pokorný. K dolaru je naopak od začátku roku silnější o 1,7 procenta na 22,17 Kč/USD, doplnil analytik XTB Štěpán Hájek.
• Analytici: Koruna oslabuje kvůli vývoji koronavirové situace
  Kurz koruny, který v posledních týdnech spíše oslabuje, ovlivňuje téměř výhradně vývoj koronavirové epidemie. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Další vývoj kurzu tak bude podle nich záležet na epidemiologické situaci. Plošné restrikce by zřejmě znamenaly další propad koruny. Česká měna za měsíc oslabila o téměř 70 haléřů na pátečních 26,74 Kč/EUR.
• Analytici: Koruna posiluje díky uvolňování ekonomických restrikcí
  Česká měna v posledních dnech a týdnech posiluje k euru díky postupnému uvolňování ekonomických restrikcí ve světě a snížení vnímaného rizika. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna v uplynulém týdnu posílila vůči euru o 2,6 procenta a obchodovala se v pásmu 26,75 až 27,61 Kč/EUR s průměrem 27,11 Kč za euro.
• Analytici: Koruna sílí díky vývoji ve světě a rostoucí inflaci
  Posilující koruna těží z lepší nálady na trhu, který očekává uzavření obchodní dohody mezi USA a Čínou, a z růstu inflace v tuzemsku, jenž vrátil do hry možný růst úrokových sazeb v ČR, shodli se analytici oslovení ČTK. Českou měnu podle nich kupují investoři ze spekulativních důvodů. Koruna dnes k euru zpevnila na nejsilnější úroveň za sedm let 25,11 Kč/EUR. Dostala se tak i na nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu ČNB z dubna 2017.
• Analytici: Koruně i českým akciím pomůže spíše výhra Bidena
  Ke zpevnění české měny a posílení tuzemských akcií by v nadcházejících amerických prezidentských volbách přispělo spíše vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Důvodem je podle nich Bidenův umírněnější postoj v mezinárodních obchodních vztazích a plánované vyšší zdanění amerických firem.
• Analytici: K poklesu inflace přispělo pomalejší zdražování potravin, energií
  K poklesu meziroční inflace v červenci přispělo především zpomalení zdražování potravin a energií. Shodují se na tom analytici v komentářích k dnes zveřejněným údajům Českého statistického úřadu, podle kterého inflace v červenci klesla na 8,8 procenta z červnových 9,7 procenta. V dalších měsících bude podle nich inflace klesat pomaleji, za celý rok bude v průměru kolem 11 procent.
• Analytici: Krok Fedu podpoří trhy, ekonomiku příliš ne
  Čtvrteční rozhodnutí americké centrální banky (Fed) zahájit třetí kolo nákupů dluhopisů v zájmu podpory slabé ekonomiky podle analytiků povzbudí jen ceny akcií a komodit na finančních trzích a na ekonomickém růstu se podobně jako dvě předešlá kola zřejmě nijak neprojeví. Vliv kvantitativního uvolňování (takzvaného QE3) může být podle ekonomů dlouhodoběji spíše záporný, protože způsobí další růst cen komodit v čele s ropou. To povede k novému zdražování a nakonec k oslabení spotřební poptávky.
• Analytici: Kurzy akcií českých bank padají kvůli protiruským sankcím
  Kurzy akcií českých bank padají především kvůli sankcím, které západ přijal vůči Rusku za jeho napadení Ukrajiny, a očekávanému zpomalení hospodářského růstu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Akcie Erste dnes klesají o 11,04 procenta na 643,20 Kč, Komerční banky o 10,38 procenta na 712,50 Kč. Pod nejmenším tlakem jsou akcie Monety, které přišly o 4,84 procenta na 81,60 Kč. Od závěru obchodování den před invazí propadla Erste o 29,9 procenta, KB o 23,9 procenta a Moneta o 10,8 procenta.
• Analytici: Kvůli válce na Ukrajině bude možná výkon ekonomiky horší než loni
  Dnešní data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.
• Analytici: K vyšší inflaci přispěly ceny energií, od února růst cen zpomalí
  Lednové zrychlení inflace na 17,5 procenta z prosincových 15,8 procenta způsobilo zejména zdražení energií na cenové stropy po konci úsporného tarifu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka.
• Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč
  Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
• Analytici: Meziměsíční růst cen v červenci byl nejslabší od února
  Červencový meziměsíční růst cen činil 1,3 procenta, což je podle analytiků nejslabší dynamika od letošního února, meziročně však inflace zřejmě stále není na svém vrcholu, otázkou zůstávají zejména ceny energií, shodli se. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl dnes Český statistický úřad.
• Analytici: Meziroční inflace kvůli cenám energií zřejmě ještě poroste
  Meziroční inflace, která byla v červnu nejvyšší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší od prosince 1993.
• Analytici: Meziroční růst cen byl v srpnu blízko červencových 17,5 procenta
  Meziroční inflace v ČR byla v srpnu blízko červencových 17,5 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny a energie, naopak proti červenci zlevnily pohonné hmoty. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v pondělí 12. září.
• Analytici: Michl bude v radě ČNB spíše zastáncem zvyšování sazeb
  Ekonom Aleš Michl by se v bankovní radě České národní banky mohl zařadit k tzv. jestřábům, tedy členům bankovní rady, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence centrální banky. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
• Analytici: Nákladové inflační tlaky odezněly, není důvod zdražovat zboží
  Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, shodují se analytici, které ČTK oslovila, v hodnocení vývoje výrobních cen v listopadu. Podle nich už není důvod pro další zdražování zboží pro spotřebitele. Vývoj výrobních cen také dává argument pro to, aby Česká národní banka (ČNB) zahájila tento týden snižování úrokových sazeb. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,8 procenta, ceny zemědělských výrobců klesly o 16,2 procenta.
• Analytici: Nárůst regulované složky ceny energií zbrzdí pokles inflace
  Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Shodli se na tom analytici, které včera oslovila ČTK. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky.
• Analytici nečekají změnu politiky ČNB
  Bankovní rada České národní banky na svém měnovém zasedání ve čtvrtek 4. února nechá sazby na...
• Analytici nečekají změny v politice ČNB
  Bankovní rada ČNB nechá na svém čtvrtečním zasedání závazek udržovat korunu nad hranicí 27 korun za euro...
• Analytici: Nejvíce se letos zhodnotily akcie, ztrácely dluhopisy a zlato
  Největší zhodnocení přinesly letos investorům z konvenčních aktiv zejména akcie. Naopak ztrácely dluhopisy, nedařilo se ani drahým kovům, zlato přišlo o sedm procent hodnoty. Výnosné byly kryptoměny, bitcoin přidal více než 60 procent, ethereum dokonce přes 400 procent. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky.