Dlouhodobý investiční produkt plánuje využít až třetina Čechů

Téměř polovina Čechů (47,5 %) má poměrně jasné představy o trávení důchodu, ať už je to poklidná domácí atmosféra, péče o vnoučata, vila u moře nebo cestování. Tyto plány ale něco stojí a spolehnout se pouze na státní důchod nelze. Proto už dnes 62 % dotázaných Čechů odkládá na důchod do spořicího produktu a 57,5 % k tomu využívá nějakou formu investice. Stát od nového roku zpřístupní možnost investovat do daňově zvýhodněného Dlouhodobého investičního produktu (DIP). Podle dotazování online investiční platformy Portu plánuje tento produkt využít asi třetina (34 %) Čechů. DIP by měl pomoct lidem investovat na důchod efektivněji a dynamičtěji s daňovou podporou.

Nad tím, jak budeme trávit čas v důchodu a co si budeme moct dovolit finančně, přemýšlí občas většina z nás. S rostoucí délkou dožití se prodlužuje i čas, který v důchodu strávíme. V roce 2018 to bylo v průměru více než 24 let. A jak si Češi představují, že svůj podzim života stráví? Podle loňského dotazování společnosti Portu chce čtvrtina Čechů pracovat, dokud budou moct, častěji tak reagovala starší generace. Naopak pro 8 % respondentů je noční můrou představa, že budou muset pracovat i po 60. roce věku. Pětina Čechů chce na stáří hlavně klid, jejich představa důchodu se pojí s pohodou na zahrádce, čtením nebo venčením pejska. Zhruba 11 % dotázaných se hodlá v důchodu věnovat vnoučatům, pro 9 % především mladší generace znamená ideální důchod vila u moře, 7,5 % si chce dopřát cestování. Zbývající pětina Čechů o stáří zatím moc nepřemýšlí a žádné plány nespřádá.

Pro 48 % investorů je důchod primární motivací k odkládání a zhodnocování peněz

Otázkou zůstává, kde na všechny tyto mnohdy velkorysé plány vzít peníze? Z aktuálního průzkumu společnosti Portu vyplývá, že 16 % Čechů otázku finančního zajištění na stáří vůbec neřeší. Častěji přitom takto reagují mladší skupiny dotazovaných do 26 let, kde jich až 28 % zatím na důchod nic neodkládá. Pozitivní skutečností ale je, že valná většina Čechů si nějaké peníze na staří odkládá. Penzijní spoření nebo jiný spořicí produkt k tomu přitom využívá 62 % dotázaných, přičemž s věkem obliba této formy spoření roste. Ve skupině starších 45 let jich na důchod spoří 7 z 10. Bezmála čtvrtina Čechů (23 %) stále spoléhá na finanční zajištění ze strany státu. A 57,5 % respondentů pak uvedlo, že k zajištění na stáří využívají nějaké investiční nástroje, pro 23 % dotázaných to jsou akcie a dluhopisy, investicemi do nemovitostí si jistí své stáří 15,5 % Čechů, okrajovějšími jsou pak investice do drahých kovů a komodit (9 %), kryptoměn (5 %) nebo alternativních investic (5 %). „Demografická křivka je neúprosná a populace stárne. Na jednoho důchodce dříve přispívali 4 pracující lidé, dnes jsou to 2 a za 30 let se počet důchodců a pracujících vyrovná. Spoléhat se pouze na důchod od státu proto nemusí být tím nejlepším řešením, pokud si člověk chce i ve stáří zachovat určitou životní úroveň,“ komentuje analytik Portu Lukáš Raška. 

Graf 1 – Způsob finančního zajištění na stáří?

Současný důchodový systém je vzhledem k demografickému vývoji obtížně udržitelný. Aby se dobrovolné odkládání peněz na stáří stalo atraktivnějším, dala letos v červnu vláda zelenou Dlouhodobému investičnímu produktu (DIP), který bude mít daňové úlevy podobně jako penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění se spořicí složkou. Ze základu daně bude možné každý rok odečíst až 48 tisíc Kč za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat alespoň 10 let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením 60 let věku. Dlouhodobý investiční produkt, který umožní daňově zvýhodněné investice například do akcií, dluhopisů nebo ETF má přilákat více lidí k investicím, jejichž výnosy mohou pokrýt náklady v důchodu. Jde o alternativu ke stávajícím produktům zabezpečení na stáří. Dlouhodobý investiční produkt však může v delším horizontu přinést vyšší zhodnocení než stávající spořicí produkty. „Dlouhodobý investiční produkt by měl přispět k liberalizaci trhu tak zvaného penzijního spoření. Do důchodového systému tak přibydou další regulované entity, které umožní lidem investovat si na důchod efektivněji a dynamičtěji s daňovou podporou a možnými příspěvky zaměstnavatele,” doplňuje Radim Krejčí, zakladatel Portu. Investiční platforma Portu přitom podle Krejčího už na vývoji DIP pracuje.

O Dlouhodobém investičním produktu přitom dosud slyšela asi pětina (19 %) dotázaných, častěji muži (25 %) než ženy (13,5 %). Z těchto lidí, kteří nějaké povědomí o DIP již mají, jich 42 % chce produkt využít. Asi čtvrtina (26 %) dotázaných o DIP neslyšela, ale rádi by zhodnocovali peníze na důchod formou investičního produktu. Dalších 45 % o DIP neslyšelo a ani jej pravděpodobně nevyužijí, buď z důvodu jiné formy zajištění na stáří (21 %) nebo proto, že vnímají investice jako příliš rizikové (24 %). Zbývajících 10 % pak na důchod nespoří ani to neplánují.

Graf 2 – Zvažujete v budoucnu využití novinky, kterou je DIP, pro zajištění na stáří?

Dlouhodobý investiční produkt může klientům přinést vyšší zhodnocení než to, které v současnosti nabízejí penzijní fondy. Modelový příklad níže ukazuje rozdíl mezi zhodnocením penzijního spoření 5,5 % ročně a produktu v režimu DIP s výnosem 7 % ročně. Při počáteční investici 40 tisíc korun a pravidelné měsíční investici 5 tisíc korun bude po 30 letech investování rozdíl přes 1,6 milionu korun. Při investici prostřednictvím DIP tak bude po 30 letech na účtu 6,4 milionu korun, v penzijním spoření pouze 4,7 milionu korun.

Graf 3 – Srovnání výnosu penzijního spoření a produktu v režimu DIP

Čtěte více

• Dlouhé pozice. GBPUSD, denní graf 7. Globální akciový trh roste díky očekávání bezprecedentní americké inflace
  Očekává se brzké zvýšení úrokových sazeb ze strany Fedu a ještě větší nárůst americké inflace. Akciový trh v pondělí vykazuje extrémně opatrný růst.
• Dlouhé zlaté pozice se před koncem roku propadají
  Šest týdnů nepřerušovaného prodeje od amerických prezidentských voleb a stále to nevypadá, že by se pokles zlata měl zastavit. Investoři prchají před futures i ETF a obligace se snaží zotavit, zatímco dolar míří stále výš.
• Dlouhodobá předpověď ceny zlata od Capital Economics
  Ve srovnání s názorem analytiků z výzkumné společnosti ANZ Research pokrývající Austrálii, Nový Zéland a Asii mají analytici Capital Economics na zlato jiný názor. Věří, že do konce roku 2023 ceny zlata klesnou na 1900 dolarů za unci. Důvodem je pokračující růst americké ekonomiky a slábnoucí inflační tlaky.
• Dlouhodobí držitelé a bitcoinové velryby pokračují v akumulaci Bitcoinů
  Kryptotrh zaznamenal nejprudší pokles od července minulé roku, ceny digitálních aktiv poklesly o šokujících 52 % Vše ale naznačuje tomu, že tento pokles s dlouhodobými investory nehnuly a bitcoinové velryby pokračují v akumulaci.
• Dlouhodobí držitelé Bitcoinu pokračují v trendu
  Nedávno vydaná zpráva odhaluje informace o nejznámější kryptoměně, BTC. Podle informací obsažených v této zprávě většina těžařů BTC pokračuje v trendu a vytěžené mince stále drží i za nepříznivých podmínek.
• Dlouhodobí držitelé bitcoinu zůstávají silní, na pád reagují jen málo
  Údaje na řetězci ukazují, že dlouhodobí držitelé bitcoinu se v poslední době stále drží na silných pozicích, protože jejich příliv na burzu zůstává nízký.
• Dlouhodobí investoři na trhu
  V dalším vývoji ceny zlata sehrají velmi důležitou roli rostoucí náklady na těžbu a snižující se výnosnost nalezišť.
• Dlouhodobý býčí trend zlata spěje ke konci
  V krátkodobé analýze zůstávají analytici z Wall Street mírně optimističtí, protože americký dolar považují za nadhodnocený; medvědí sentiment u retailových investorů nicméně vzrostl na několikaleté maximum.
• Dlouhodobý investiční produkt (DIP) míří do třetího čtení. Aktuálně se schvaluje Sněmovnou
  Na potřebě zatraktivnění třetího pilíře se shoduje celý finanční trh. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tento typ penzijního produktu je naprosto běžný ve všech okolních zemích i v investičně rozvinutých zemích. A i když penzijní fondy jako jediné budou mít státní příspěvek, je potřeba třetí pilíř zatraktivnit i pro mladší a střední generaci. DIP toto přináší.
• Dlouhodobý investiční produkt nabízí flexibilnější zhodnocování peněz na stáří. Zvažuje jej využít třetina Čechů
  Zhruba třetina (34 %) Čechů zvažuje, že si začne odkládat peníze na důchod do daňově zvýhodněného Dlouhodobého investičního produktu (DIP). Z těch, kteří si na stáří už nějaké peníze střádají, jich nejvíce (28 %) odkládá částku 500–1 000 korun. Při odchodu do důchodu v současné době by 53,5 % dotázaných bylo spokojeno s důchodem vyšším, než je 25 tisíc korun, což je částka převyšující loňský průměrný důchod.
• Dlouhodobý výhled cen elektřiny je podle analytiků vždy nejistý
  Dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Předpokládaným růstem velkoobchodních cen vláda spolu s možným nedostatkem elektřiny v Evropě odůvodňuje investici do nového jaderného bloku v Dukovanech. Server Seznam Zprávy uvedl, že podle analýz, jimiž disponuje stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů, stoupne do doby dostavby nové elektrárny kolem roku 2036 cena elektřiny až trojnásobně.
• Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
  Halving je fenomén, který každé 4 roky netrpělivě očekávají nadšenci, obchodníci i těžaři kryptoměn. Toto pečlivě načasované snížení blokových odměn, k němuž došlo v pátek 19. dubna 2024, mění nejen dynamiku nabídky bitcoinů, ale způsobuje vlny i na širším trhu digitálních aktiv.
• Dlouho očekávané stres-testy evropských bank konečně uzřely světlo světa
  V pátek v deset hodin večer EBA zveřejnila tolik očekávanou zprávu o stres-testech vybraných velkých evropských bank. Trhy tak po dvou letech dostaly do rukou další ekonomické cvičení, které mělo odpovědět na to, co se stane s velkými bankami v Evropě poté, co se ekonomika Unie propadne do recese a propadne se trh akcií i nemovitostí. Do jisté míry je to obdoba cvičení, které pravidelně provádí i ČNB, ovšem s tím rozdílem, že stres-test pořádaný v ČR vychází z mnohem méně příznivých parametrů. Stačí si srovnat rozdíl mezi hloubkou propadu HDP, inflace, akciového a realitního trhu. Evropský test tedy nebyl až tak dramatický, jak se občas ozývá. Druhý fakt, který výsledky testů řekněme relativizuje, jsou použité kladné úrokové sazby. Nyní, kdy HDP eurozóny slušně roste a ECB stále zalévá trh novými eury a sráží tak mj. výnosy státních dluhopisů, by v negativním scénáři sazby po celé křivce navzdory skutečné deflaci měly vzrůst. Jistě, averze k riziku by se změnila, ale nevyvolal by takový scénář ještě větší poptávku po méně rizikových aktivech, jako jsou státní dluhopisy? No třeba ne? A aby obrázek o vypovídající schopnosti nejnovějších testů byl úplný, můžeme snad doplnit, že se cvičení neúčastnily portugalské a řecké banky a také, že oproti roku 2014 se testů zúčastnila méně než polovina bank.
• Dlouho očekávaný optimismus na krypto trhu: bitcoin roste, zatímco Musk lobuje za dogecoin
  Cena bitcoinu ve středečním obchodování neustále roste. V době psaní článku proto BTC získalo 3,7 % a obchoduje se za 37 326 USD. Podle statistik CoinGecko, oblíbené online platformy, která fixuje ceny virtuálních aktiv, dosahuje aktuální tržní kapitalizace bitcoinu 716 mld. USD.
• Dlouhých či krátkých 14 dní? Koruna je nad 27,00 k euru, hranicí kurzového závazku ČNB
  Přesně dva týdny trval české koruně návrat nad hranici odvolaného kurzového závazku České národní banky. 20. dubna v 15:44 prolomila hladinu 27,00 EURCZK směrem vzhůru, kurzový závazek ČNB odvolala 6. dubna.
• Dluh Británie přesahuje 2 biliony GBP a dosahuje nejvyšší úrovně za posledních šest desetiletí
  Celkový veřejný dluh Velké Británie dosáhl v září výše 2 bilionů GBP, což podle úřadu pro národní statistiku (ONS) představuje 103.5% hrubého domácího produktu (HDP) a nejvyšší úroveň od roku 1960. Jen za měsíc září dosáhla zadluženost země 36.1 miliard liber, což je nad prognózami a nejvyšší zaznamenanou měsíční hodnotou.
• Dluh Česka stále dramaticky roste. Vláda čelí dvojímu problému: citelně stoupá „jistina“ dluhu, jež je letos historicky rekordní, i úrok na něm, ten je na maximu od půle roku 2012
  Veřejný dluh České republiky meziročně dále narůstá, ačkoli tempo růstu se zpomalilo. Ve třetím loňském čtvrtletí činil dluh 40,5 procenta HDP. Předloni ve třetím čtvrtletí to přitom bylo 38,1 procenta HDP. Vzestup tedy odpovídá 2,4 procentního bodu. Mezi třetím čtvrtletím 2019, tedy předposledním čtvrtletím před propuknutím pandemie, a třetím čtvrtletím 2020 se dluh zvýšil z 31,3 procenta HDP na zmíněných 38,1 procenta HDP, tedy o 6,8 procentního bodu.
• Dluh české vlády vystoupal nejvýše v historii, a to i ten v poměru k HDP. Poslední čas na nápravu má vláda po prezidentských volbách
  Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta.
• Dluh eurozóny byl letos v polovině roku vůči dluhu České republiky nejvyšší v tomto tisíciletí. Česko bylo loni druhou nejprůmyslovější ekonomikou v EU, vyplývá z nových dat Eurostatu.
  Letos v prvním pololetí došlo k citelnému růstu zadlužení napříč Evropou. Vyžádala si jej protipandemická opatření, resp. nutnost boje s jejich ekonomickým dopadem. V České republice narostl veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu z úrovně 30,2 procenta na začátku roku na 39,9 procenta k 30. červnu. To představuje nárůst o 9,7 procentního bodu.
• Dluh – nepříjemná pravda
  Toto přísloví vysvětluje většinu toho, co se v politických kruzích aktuálně děje. Sledujeme teď oblíbený seriál Prodluž a předstírej...